Instalatérské pero je nenápadný, ale neuvěřitelně účinný nástroj, který přenáší sílu lidské ruky hluboko do útrob odpadního potrubí. Jde o ohebnou ocelovou spirálu s pracovní špičkou, kterou otáčíme a posouváme, aby prorážela nebo vytahovala ucpávky. Jeho kouzlo spočívá v kombinaci pružnosti a krouticího momentu: pero se ohýbá podle tvaru trubek, ale zároveň přenáší rotaci až k překážce, kterou rozruší, zachytí a odvede ven. Díky tomu funguje tam, kde chemie selhává, a přitom je šetrné k instalacím i životnímu prostředí.
Základem pera je pružinová ocel navinutá do těsné šroubovice, která kombinuje vysokou pružnost v ohybu s dobrou tuhostí ve zkroucení. Díky této kombinaci dokáže kabel opisovat oblouky kolen a sifonů, aniž by se zlomil, a přitom přenášet rotaci od kliky nebo bubnu až k hrotu. Stoupání závitu a průměr drátu určují, jak snadno se pero protahuje, jak moc se v zatáčkách „svine“, i to, kolik točivého momentu unese, než začne pružit a kroutit se „do sebe“. Povrch bývá hladký nebo pozinkovaný, aby lépe klouzal po stěnách trubek, někdy s tenkou vrstvou maziva nebo polymeru, který snižuje tření a chrání před korozí. Tloušťka kabelu se volí podle průměru potrubí: tenké průměry pro sifony a malé odpady, silnější pro stoupačky a hlavní vedení, protože potřebují přenést víc síly a méně se kroutit. Když točíte klikou, mění se vaše kruhová energie na „vrtací“ a „škrabací“ účinek špičky, která rozrušuje usazeniny, namotává vlákna vlasů a textilií a vytváří volný kanál pro odtok. Přitom se spirála díky své struktuře chová jako nekonečný závitník: drobné výčnělky závitů zachytávají materiál, ale zároveň dovolují vodě a vzduchu proudit, takže nevzniká podtlak blokující postup. V místech ostrého ohybu se část krouticí energie promění na teplo a vnitřní pnutí, proto je důležité pracovat plynule a nepřetěžovat kabel, jinak se „vyběhá“ nebo vytvoří lokální zauzlení. Pokud pero začne prokluzovat bez postupu, bývá příčinou buď přílišné tření na stěně potrubí, nebo to, že špička místo řezání jen „tancuje“ v jedné kapse usazenin a je potřeba změnit úhel či tempo. Vnitřní paměť materiálu se po vytažení částečně vrací, ale dlouhodobé přetěžování zanechá trvalý „šroubovitý banán“, který snižuje efektivitu a zvyšuje riziko poškození povrchu trubek. Zakončení bývá různé: od jednoduchého hrotu přes korkovité spirálové šroubovice až po malé nožové řezače pro kořenové prorůstání ve starých kameninových vedeních. Pohon obstarává buď přímá ruční klika s volným kabelem, nebo bubnový mechanismus, který kabel chrání, vede a umožňuje plynulý posuv i v špinavém prostředí.
Ruční bubnové pero je nejběžnější volba pro domácnosti, protože drží špínu uvnitř bubnu a současně dává dobrou kontrolu nad rotací i posuvem. Otevřená pružina bez bubnu je lehčí a rychleji reaguje na změny směru, ale hůř se s ní manipuluje v interiéru a více špiní okolí. Pro toalety se používá tzv. WC pero neboli closet auger, které má tuhý vodicí krk s ochranným plastem, aby nepoškrábalo glazuru mísy a bezpečně obešlo vnitřní pasti tvaru S. Do delších vedení a hlavních odpadů nastupují strojní pery s elektrickým pohonem a výměnnými hlavicemi, které zvládnou tvrdé usazeniny i částečně prorostlé kořeny. Volba průměru a délky není kosmetika: příliš tenké pero se uvnitř trubky kroutí a „zamotá“, příliš silné neprojde přes kolena nebo zbytečně zatěžuje spoje. Důležitá je i kompatibilita se sifony, protože některé moderní plastové sifony mají tenké stěny a ostré hrany, které vyžadují jemnější hrot a menší tlak, jinak hrozí proříznutí nebo vycvaknutí těsnění. Pro kuchyňské odpady s tuky a škroby funguje nejlépe bulb nebo „vrták“ se širší špičkou, zatímco na vlasové zátky v koupelně je výhodnější úzká korková spirála, která vlasy zachytí a vytáhne v jednom chomáči. Ve starých litinových a kameninových rozvodech, kde jsou spoje nerovné, oceníte nožové nebo řetízkové hlavice, ale musíte pracovat citlivě, aby se starý materiál nerozdrobil. Pokud potřebujete projít dlouhým úsekem vodorovného potrubí, hodí se kabel s vnitřním jádrem, který méně „dýchá“ a lépe přenáší krouticí moment na vzdálenost. Na krátké domácí zásahy dává smysl kompaktní 5–7metrový model, zatímco pro bytové stoupačky a dvorní dvory vyžadujete 15–30 metrů a robustnější průměr. U strojních systémů zvažte bezpečnostní spojku, která proklouzne při přetížení a ochrání jak převody, tak samotnou trubku. Tam, kde je přístup extrémně omezený, může jako doplněk pomoci inspekční mini-kamera, ale ta sama o sobě ucpávku neodstraní, jen přesně ukáže místo a povahu problému.
Před prací si připravte rukavice, ochranné brýle, starý ručník a kbelík, protože z potrubí může jít špinavá voda i tuk. Odstraňte sifon nebo čistící zátku, případně použijte vhodný vstupní otvor, a ujistěte se, že hrot pera je čistý a nasměrovaný po směru proudění do trubky, ne proti němu. Prvních pár desítek centimetrů posouvejte kabel bez rotace, jen aby se usadil v ose, a teprve potom začněte pomalu otáčet klikou a současně pozvolna přidávat posuv. Tempo držte klidné: půl otáčky až otáčka za sekundu bývá pro domácí pero ideální, protože máte lepší cit a hrot méně poskakuje. Jakmile ucítíte odpor, přidejte mírně tlak, ale zůstaňte v rytmu, protože plynulá rotace je účinnější než „trhání“ a méně ničí stěny potrubí. Když odpor náhle povolí, pokračujte ještě několik sekund, abyste překážku nejen prorazili, ale i rozrušili kolem dokola, a pak pero kousek zatáhněte a znovu prožeňte stejný úsek. Vlasové a textilní ucpávky je lepší „chytit“: otočte směrem, který materiál namotává, zlehka přitlačte a vyjeďte ven, místo abyste je protlačili dál do systému. Tukové zátky vyžadují trpělivost a vodu: po prvním uvolnění pusťte horkou vodu s kapkou saponátu, aby emulgovala tuk, a pak znovu projet úsek, dokud není kabel „lehce“. Pokud narazíte na tvrdý, nepružný odpor, může to být koleno nebo T-kus; zkuste kabelem mírně „pídit“, změnit úhel vstupu nebo povolit a znovu nabrat směr. Nikdy nezvyšujte sílu tak, že se kabel viditelně kroutí na místě, to je signál přetížení a hrozícího zauzlení, které se v trubce uštípne nebo zablokuje. Při vytahování vždy otáčejte stejným směrem, jakým jste pracovali, aby se zachycený materiál neuvolnil, a táhněte plynule, jinak si rozmetáte nečistoty po celé místnosti. Nakonec propláchněte potrubí horkou vodou, případně s mírným tlakem, a sifon vraťte zpět s novými těsněními, protože stará po zásahu často netěsní tak dobře jako předtím. Nakonec propláchněte potrubí horkou vodou, případně s mírným tlakem, a sifon vraťte zpět s novými těsněními, protože stará po zásahu často netěsní tak dobře jako předtím.